Výživa a pohyb pro kostní zdraví
Výživa a pohyb jsou dvě oblasti, které si člověk s cystickou fibrózou řídí sám ve svém každodenním životě, a přitom přímo ovlivňují, jak pevné budou jeho kosti. Základem je dostatek energie, bílkovin, vápníku, vitaminu D a K2 a pravidelný pohyb se zátěží.
Zatímco léčba hormonů, cukrovky nebo kortikoidů patří do rukou lékaře, výživu a pohyb má pacient ve vlastních rukou dennodenně. Na této stránce najdete přehled toho, co jíst, kolik vápníku a vitaminu D tělo potřebuje a jaký pohyb kostem nejvíc pomáhá.
Výživa a dostatek energie
Kolik jíst? Individuálně.
Kdo hubne nebo neroste, potřebuje energii navýšit. Kdo má na modulátorech normální nebo vyšší hmotnost, naopak jídelníček upravuje, aby nepřibíral. Nastavení vždy podle CF týmu a nutričního terapeuta.
Dobrá výživa a dostatek energie jsou základem léčby kostní nemoci. Jejich cílem je vytvořit pro kost co nejlepší prostředí, udržet dobrý stav výživy, u dětí normální růst a optimální tělesnou hmotnost i svalovou hmotu. Kolik energie člověk s CF potřebuje, se volí podle konkrétního člověka.
Tradičně se u CF doporučovala vysokoenergetická strava, tělo totiž může spotřebovat víc energie při namáhavém dýchání a chronickém zánětu, hůř vstřebává živiny při postižení slinivky a zvýšenou potřebu energie má během infekcí. Když člověk hubne nebo neroste, je vhodné zvýšit energetickou vydatnost jídel, například přidat olej, ořechy, avokádo nebo plnotučné mléčné výrobky.
S moderní léčbou modulátory CFTR se ale situace u části lidí mění. Někteří mají naopak sklon k nadváze, a tak staré pravidlo „hodně kalorií za každou cenu“ už neplatí pro všechny. U člověka s normální nebo vyšší hmotností se energetický příjem upravuje tak, aby nadváha nevznikala.
Bílkoviny
Dostatek bílkovin je důležitý pro růst a vývoj, svalovou hmotu, imunitu, regeneraci a také pro tvorbu kostní tkáně.
- maso
- ryby
- vejce
- mléčné výrobky
- luštěniny
- tofu
- ořechy a semena
Pankreatické enzymy a tuky
Pokud slinivka nevytváří dost trávicích enzymů, je nutné užívat pankreatické enzymy (PERT) ke každému jídlu i svačině. Teprve díky nim se vstřebají tuky, bílkoviny a cukry a s nimi i důležité vitaminy a minerály. Bez pankreatických enzymů se u pacienta s pankreatickou insuficiencí špatně vstřebávají tuky, a spolu s nimi právě vitaminy D a K, které kost potřebuje.
Tuky se při postižení slinivky neomezují, je ale potřeba je správně trávit pomocí pankreatických enzymů. Tuky jsou výhodné, protože mají vysokou energetickou hodnotu a jsou nezbytné pro vstřebávání vitaminů A, D, E a K.
- olivový a řepkový olej
- ořechy a semena
- avokádo
- ryby
- mléčné výrobky
Jak může vypadat jídelníček
Prakticky jde o tři hlavní jídla a dvě až tři svačiny podle potřeby. Každé hlavní jídlo by ideálně mělo obsahovat bílkovinu, sacharidový zdroj, kvalitní tuk a zeleninu nebo ovoce.
- Snídaně
Ovesná kaše, plnotučný jogurt, ořechy, ovoce.
- Oběd
Maso nebo ryba, brambory nebo rýže, zelenina, olivový olej.
- Svačina
Celozrnný chléb, sýr, avokádo.
- Večeře
Těstoviny, maso nebo luštěniny, zelenina, olivový olej.
K pokrytí denní potřeby vápníku stačí přibližně tři porce jídla bohatého na vápník a půl litru minerální vody bohaté na vápník, například kelímek jogurtu, sklenka mléka a malý kousek tvrdého sýra jako parmazán. Mezi potraviny bohaté na vápník patří hlavně mléčné výrobky, mák a slunečnice, mandle, lískové a para ořechy a zelenina jako květák a kapusta.
Vápník, vitamin D a vitamin K2
Všechny tři látky jsou pro stavbu a údržbu kosti nezbytné, každá má ale trochu jinou roli a jiná pravidla doplňování.
Vápník
Vápník je hlavní stavební materiál kosti. Získávat by se měl především z jídla, teprve když příjem nestačí, doplňuje se přípravkem podle doporučení CF týmu. Od 9 let se doporučuje celkový příjem přibližně 1 000 až 1 300 mg denně, podle věku a situace. Vápník je lepší rozdělit do více denních dávek, najednou se ho totiž vstřebá jen omezené množství.
Vitamin D
Vitamin D vzniká v kůži vlivem slunečního záření, v potravě ho je jen málo. U CF je jeho nedostatek častý, protože se špatně vstřebává spolu s tuky. Hladinu v krvi je vhodné kontrolovat alespoň jednou ročně, ideálně na konci zimy. Když je hladina nízká, doplňuje se přednostně forma D3 v dávce podle hloubky nedostatku, po změně dávky se hladina kontroluje přibližně za tři měsíce.
Vitamin K2
Vitamin K existuje ve dvou formách, K1 se uplatňuje při srážení krve, K2 pomáhá aktivovat bílkovinu, která řídí ukládání minerálů do kosti. Hlavním zdrojem je fermentovaná a živočišná strava, například fermentované sýry jako gouda či eidam, vaječný žloutek, kuřecí maso a játra. Riziko nedostatku je vyšší při poruše vstřebávání, postižení jater u CF nebo dlouhé léčbě antibiotiky. Zatím ale není přesvědčivě prokázáno, že by samotné doplňování K2 zvyšovalo kostní hustotu nebo snižovalo počet zlomenin u CF.
Pohyb chrání kosti
Delší období bez pohybu kosti oslabuje, zatímco pravidelná fyzická aktivita jejich tvorbu podporuje. Pohyb dráždí kostní buňky a podporuje přestavbu kosti právě tam, kde je nejvíc zatěžovaná. Proto má pohyb v léčbě kostní nemoci spolu s léky větší význam než samotné užívání léků. Při výběru vhodného pohybu je nutné brát v úvahu výživový a tělesný stav, dosavadní zvyklosti a celkovou kondici.
Co přináší pravidelný pohyb
Udržuje nebo zvyšuje kostní hmotu, posiluje svalovou sílu, posiluje srdce, cévy a imunitu a zlepšuje psychickou pohodu.
Kost potřebuje mechanické zatížení. Nejvhodnější je kombinace tří typů pohybu:
- Zátěž proti gravitaci
Rychlá chůze, například nordic walking, 30 až 60 minut denně, turistika, jízda na kole, tanec.
- Silový trénink
Velmi účinný, cvičení s činkami a elastickým lanem, posilování vlastní vahou, plavání, s vyšší intenzitou 2 až 3× týdně.
- Ohebnost, koordinace a rovnováha
Protahování a balanční cvičení, jóga, pilates, cvičení na míči, tai-či.
Důležitá je pravidelnost, méně pohybu je lepší než žádný a nejlepší je vybrat aktivitu podle toho, co člověka baví. Začínat se má pomalu a zátěž zvyšovat postupně podle kondice, vždy plynule a ne přes bolest. Samostatná doporučení jen pro kostní nemoc vázanou na CF zatím neexistují, proto se vychází z obecných doporučení pro dospělé s osteopenií a osteoporózou.
Jakému pohybu se raději vyhnout
Obecně se doporučuje vyhnout se aktivitám s rizikem pádu, jako je sjezdové lyžování nebo kontaktní sporty, a prudkým nárazům a rotacím trupu, jako volejbal nebo tenis. Při už prokázaném závažném úbytku kostní hmoty je navíc potřeba vynechat velké nárazy a výskoky, prudké předklony a rotace trupu, zvedání těžkých břemen, švihové a prudké pohyby, jako sekání kosou nebo házení, a silové masáže s tlakem na páteř kvůli riziku zlomeniny. Při těžké osteoporóze nebo zlomeninách obratlů je proto potřeba pohyb vést s fyzioterapeutem, který má zkušenost s CF a křehkými kostmi.
Kam dál
Život s kostní nemocí
Život s kostní nemocí u cystické fibrózy: modulátory CFTR, transplantace plic a praktické tipy pro péči o kosti.
Nutriční výživa u cystické fibrózy
Výživa a pankreatické enzymy jsou u cystické fibrózy klíčové pro trávení, růst a energii. Přečtěte si, jak správně jíst a doplňovat živiny.
Fyzioterapie
Nejdůležitější formou cvičení je každodenní respirační fyzioterapie. Ta má bezprostřední, většinou expektorační (odhleňovací) efekt a také pomáhá léčit respiračních projevy onemocnění. Přečtěte si více o dechové průpravě a cvičebních postupech.
Sportování
Každý člověk by měl do svého života zařadit pravidelný pohyb. Pro pacienty s CF to není jiné. Pravidelná přiměřená fyzická aktivita má mnoho přínosů. Udržuje svaly silné, kosti pevné a kardiovaskulární systém v dobré kondici. Především však zvyšuje kapacitu plic.