Září je zvláštní měsíc v roce. Dokáže potrápit až na bod mrazu a naopak zase potěšit optimistickými dny babího léta. A přesně takový je i příběh Kateřiny, další ženy z našeho Slaného kalendáře. Nemoc ji sráží dolů, ale vrozená odvaha bojovat a nevzdávat se zase táhne zpátky vzhůru.
Než přišel covid, žila Katka navzdory diagnóze cystické fibrózy podle svých slov úplně obyčejný život. Pracovala jako personalistka a velkou změnou pro ni bylo narození syna. Dlouho se dařilo držet cystickou fibrózu pod kontrolou a Katce bylo docela dobře. Pak ale přišel rok 2021 a s ním prodělaný covid. Od té doby se její plíce začaly postupně zhoršovat, vracely se zápaly plic a nemoc ji stále více omezovala. Zdravotní stav Katku nakonec dovedl až na transplantační listinu – realitu, které bohužel stále čelí řada lidí s cystickou fibrózou.
Od podzimu 2024 už Katka zvládala jen málo z toho, co dříve považovala za samozřejmost. Nevyšla schody, nemohla do kopce a nezvládala ani běžný úklid domácnosti. Doma potřebovala kyslík, a to i při inhalaci. Přesto se nikdy nevzdala.
„Můj syn je moje síla. Můj motor,“ říká Katka. Právě on jí pomáhá zvládat dny, kdy nemoc bere síly a přináší další komplikace. Každá hospitalizace a každý zdravotní problém jsou pro ni těžkou zkušeností. Zároveň ale ví, že i v životě s nemocí zůstávají chvíle, které mají smysl – obyčejné společné dny, radosti a čas strávený s rodinou.
Cystickou fibrózu Katka nesnáší. To vám řekne bez obalu na rovinu. Těžká nevyléčitelná nemoc ji připravila o mnoho možností a svobody, které dříve považovala za samozřejmé. Utnula krásně (ne)obyčejný život, jaký znala před epidemií covidu. Nevzala jí ale odhodlání bojovat hlavně z lásky k synovi.
A právě to by Katka chtěla předat i ostatním lidem, které s nemocí žijí: „Nikdy to nevzdávejte. I když je to těžké. I když máte pocit, že už nic nejde. Vždycky se dá žít – i když jinak.“
Když se podíváte na Katčin měsíc v kalendáři, přála by si, abyste v něm viděli především pozitivní pohled na svět. Protože ten si chce uchovat i ve chvílích, kdy už nemůže běžet, a někdy ani bez potíží jít.
