Poškození dýchacího ústrojí
Míra postižení dýchacího ústrojí má významné dopady na průběh celé nemoci. U nemocných s CF se na sliznici dýchacích cest tvoří velmi hustý hlen, který se těžko odstraňuje a proto se na sliznici hromadí. Hustý hlen brání pohybu řasinek a narušuje samočisticí schopnost dýchacích cest.
V dýchacích cestách se snadno usídlí bakterie (protože nejsou z dýchacích cest „odnášeny“ pohybem řasinek) a dochází ke dvěma nejzávažnějším změnám, k infekci a následnému zánětu. V důsledku zánětu je sliznice dýchacích cest zarudlá, zduřelá a pokrytá hlenohnisem. Zánět a jeho produkty jsou příčinou závažného postižení dýchacích cest, proto jsou dnes v popředí zájmu výzkumných pracovišť, která hledají cesty, jak proti nim postupovat.
Zánět v průduškách. Vlevo obrázek normálních dýchacích cest, vpravo průduška, v které zánět vyvolal zduření sliznice a nahromadění hlenu, čímž se průsvit průdušky výrazně zmenšil. (nastylovat jako tittle)
Ochrana proti infekci
Obrana proti infekci v plicích je u CF nedostatečně účinná, ačkoli je svou intenzitou až přehnaná. U CF nemocných je omezeno pohlcování a ničení bakterií bílými krvinkami (fagocytóza). Obranné mechanismy nemohou dostatečně ničit bakterie také proto, že ty jsou často proti nim „ukryty“ ve shlucích v hustém hlenu. Produkty bílých krvinek ale naopak ničí stěny dýchacích cest a mohou např. přispívat ke vzniku výdutí na průduškách (tzv. bronchiektázií).
Z obranných (imunitních) buněk a z výstelky (epitelu) dýchacích cest se sice uvolňují obranné látky nazývané defensiny a katelicidiny, ale jejich účinnost je u CF snížena. Z rozpadlých bílých krvinek, které již svou obrannou funkci skončily, se uvolňuje jejich jaderná hmota (deoxyribonukleová kyselina – DNA), která dále přispívá k zvýšené hustotě hlenu a nepříznivě tak ovlivňuje průchodnost dýchacích cest. V obraně proti infekci se uplatňuje i jeden druh krevních bílkovin, tzv. imunoglobuliny. U většiny nemocných s CF je jejich hladina v krvi zvýšená, protože trvalým stykem s infekcí je organismus podněcován k jejich tvorbě. Proto nemají u většiny nemocných s CF léky podporující imunitu uplatnění a neměly by být podávány bez znalosti výsledku imunologického vyšetření.
Ucpání dýchacích cest
Zánět je provázen zduřením sliznice dýchacích cest, které přispívá k jejich zúžení. Na zúžení se podílí i hustý hlen, který se v průduškách hromadí a zužuje jejich průsvit. Mluvíme o obstrukci (ucpání) dýchacích cest. Obstrukce – infekce – zánět tvoří začarovaný kruh, v kterém jeden člen podporuje tvorbu druhého a přispívá k zhoršení procesu, odehrávajícího se v dýchacích cestách.
Vzduch nemůže volně proudit dýchacími cestami do plicních sklípků, ve kterých se odehrává výměna kyslíku a oxidu uhličitého. Ucpání neboli obstrukce postihuje nejdříve malé dýchací cesty, umístěné na konci (na periferii) dýchacího stromu. Mluvíme o obstrukci periferních dýchacích cest. S postupujícím procesem jsou postiženy i velké průdušky. Zúžení dýchacích cest způsobené jejich obstrukcí hlenem, ale i zduřením sliznice při zánětlivém procesu, kladou velké nároky na práci dýchacích svalů, které se snaží překonat překážku v dýchacích cestách.
Kam dál
Inhalační léčba
Inhalační terapie je důležitou součástí léčby cystické fibrózy. Správná a každodenní péče o dýchací cesty je podmínkou pro efektivní léčbu a pro udržení co nejlepšího zdravotního stavu.
Fyzioterapie
Nejdůležitější formou cvičení je každodenní respirační fyzioterapie. Ta má bezprostřední, většinou expektorační (odhleňovací) efekt a také pomáhá léčit respiračních projevy onemocnění. Přečtěte si více o dechové průpravě a cvičebních postupech.
Oxygenoterapie
K léčbě kyslíkem jsou indikováni pacienti, u nichž dochází k respiračnímu selhání. Kyslíková terapie pacientům ulevuje od pocitu dušnosti, může zlepšit kvalitu života a toleranci námahy, v některých případech prodlužuje život.
Transplantace plic
Transplantace plic představuje nejen pro dospělé, ale i pro dětské pacienty v konečném stadiu dlouhodobého plicního onemocnění možnost prodloužení očekávané délky života a zvýšení její kvality.