Fyzioterapie

Jedním z důležitých cílů takto komplexně pojaté rehabilitace je prevence deformit hrudníku a prevence svalových dysbalancí (nerovnoměrností). Tím se předchází vadnému držení těla, přetíženému hrudníku a celkové únavě. Hlavním cílem léčebné rehabilitace je volné dýchání v dobře tvarovaném těle.

CF – stejně jako další chronická onemocnění – vyžaduje cílenou rehabilitaci, které většina z nás říká cvičení. Léčebná rehabilitace má dvě podstatné součásti. Jsou to fyzioterapie a pohybová léčba. Nejdůležitější formou cvičení je každodenní dechová fyzioterapie, přesněji respirační fyzioterapie (RFT), která má bezprostřední, většinou expektorační (odhleňovací) efekt. Nedílnou součástí respirační fyzioterapie je inhalační léčba. Naproti tomu pohybová léčba (PL) je dlouhodobý proces, který vyvolává postupnou adaptaci organismu na tělesnou zátěž a projevuje se zlepšováním fyzické kondice i celkové odolnosti.

Respirační fyzioterapie

Respirační fyzioterapie (RFT) je soubor cvičebních metod a technik dýchání, které jsou určeny jednak k odstraňování hlenu z dýchacích cest a také Léčení respiračních projevů onemocnění CF 109 k nácviku správného inhalování. Tyto techniky se nazývají drenážní, protože odvádějí hleny z dýchacích cest. Mohou se kombinovat s inhalací roztoků, které pomáhají zředit hleny (mukolytika).

V současné době rozlišujeme metody RFT podle provedení výdechu na:

  • techniky s převahou účinku výdechového průtoku, tzv. airflow,
  • techniky s převahou účinku výdechového odporu, nejčastěji pomocí pozitivního výdechového tlaku (PEP).

Jedná se o techniky, které upřednostňují léčebný vliv výdechového průtoku (airflow). Techniky s převahou pozitivního výdechového tlaku, tedy PEP techniky, podporují expektoraci pomocí zvýšení výdechového odporu. Odstranění hlenů je usnadněno pomocí kontrolovaného kašle. Dobrá čistota dýchacích cest zlepšuje jejich průchodnost a usnadňuje dýchání. Základem RFT je práce s dechem a dechovými přestávkami. To znamená, že se pacient musí naučit správně nadechovat, dokonale vydechovat a účinně zadržet či přerušit dech. Na správném dýchání se aktivně podílejí také dýchací svaly, proto se RFT zaměřuje i na svalovou práci při dýchání. Podstatnou součástí každé cvičební lekce RFT je inhalační terapie, kterou lze kombinovat s expektoračními technikami. Především starší nemocní oceňují časovou úsporu takto pojaté respirační fyzioterapie. RFT cvičí všichni pacienti bez omezení věku, forma cvičení se však přizpůsobuje možnostem a schopnostem nemocného.

Dechová průprava

V prvních, úvodních lekcích RFT, je vždy nutné naučit děti základní dechový vzor, který se skládá z těchto fází:

  • vdech nosem, ústa jsou zavřena
  • vdechová pauza na konci vdechu
  • výdech pootevřenými ústy
  • výdechová pauza na konci výdechu

Speciální pozornost věnujeme také nácviku prodlouženého výdechu a nácviku správného nádechu. Od chvíle, kdy dítě začíná aktivně spolupracovat, zaměřujeme pozornost na výdechovou práci. Neustále posloucháme zvukovou kvalitu výdechu. Výdech, který plynule odchází z dýchacích cest přes mírně otevřená ústa, připomíná vzdychání. Takto kontrolujeme otevření a uvolnění horních cest dýchacích.

Motivace hrou patří mezi nejúčinnější cvičení. Foukání do pingpongového míčku a foukaný fotbal na stole jsou jednoduché herní techniky výdechu. Hedvábné závojky přes ústa princezen jsou vítanou hrou pro nejmenší dívenky. S přibývajícími roky je nutné dítěti přiblížit logickou podstatu dechových cvičení a výdechové techniky vysvětlit i odborně. Při výběru dechové techniky Léčení respiračních projevů onemocnění CF se řídíme věkem a mentální zralostí dítěte.

Rozeznáváme: vzdychání, foukání, pískavý výdech, korýtkový výdech, usilovný až svalově aktivní výdech, dlouhý, ale volně plynoucí výdech, akcelerační výdech a další.
Speciální pozornost věnujeme huffingu. Je to krátký a rychlý výdech otevřenými ústy při uvolněných horních dýchacích cestách. Huffing kontroluje, někdy i nahrazuje kašel a usnadňuje expektoraci. Pozornost věnujeme rovněž nácviku správného nádechu. Pomalý a především plynulý nádech nosem nacvičujeme stejně pečlivě jako výdech ústy.

Cvičební postupy

Cvičení je denní nutností každého nemocného a v průběhu jeho života se cvičební techniky mění.

Podle věku lze cvičební postupy (metody) RFT rozdělit na:

  • respirační handling – cvičení pro děti asi do 3 – 4 let věku, které provádějí rodiče, (respirační – dechový, handling – „ručkování“, z anglického slova hand – ruka)
  • techniky hygieny dýchacích cest (expektorační techniky) – s aktivní spoluprací nemocného, přibližně od věku 4 – 6 let, kam řadíme autogenní drenáž, aktivní cyklus dechových cvičení, systémy dýchání s pozitivním výdechovým tlakem (PEP): PEP maska, flutter – oscilující (vibrační) PEP a acapella – jemný chvějivý PEP.

Větší děti mohou jednotlivé techniky střídat a navzájem kombinovat podle okamžité potřeby. Cvičební program, včetně inhalační techniky dýchání, je třeba vždy přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu dítěte a individuálním potřebám každého pacienta. Proto doporučujeme a je nutné nejdéle jedenkrát za rok konzultovat cvičení a inhalace s odborným fyzioterapeutem.

Fyzioterapeutická edukační videa